Tenkrát na Západě (CSFD komentář)

„Sergio Leone je osobitý režijní obr, který bude filmovému světu citelně chybět po dlouhá léta, ne-li navždy. Nebudu zakrývat, že nejsem bůhvíjaký znalec Leoneho filmografie či života, ale zhlédnutí klasického westernu Tenkrát na Západě mi k tomuto tvrzení bohatě stačí.

Co by to bylo za Leonovku bez detailních záběrů obličejů?

Jen málokdo má i dnes takovou odvahu, aby poměrně snadno pochopitelný příběh o odplatě a chamtivosti, cti a chladnokrevnosti a naději a kruté realitě Divokého západu roztáhl do téměř tříhodinového eposu, který však nenudí ani vteřinu, ba naopak, film uběhne jako voda a divák hltá každou další scénu jako rozený fajnšmekr. Snad nikdo si netroufne na tak dlouhé statické záběry na nepohybující se lidské siluety či detailní, emocemi nabité výrazy tváří herců. A rovněž snad v žádných jiných než Leoneho filmech neuvidíte tak bohatou paletu fantastických hereckých výkonů. A ten neuvěřitelný cit pro načasování! A ta hudba! Zvláště melancholické téma doprovázející každý jiskřivý moment, kdy je na plátně Claudia Cardinale, mi bude v uších rezonovat ještě dlouho.

„Do you know anything about a guy going around playing the harmonica? He's someone you'd remember. Instead of talking, he plays. And when he better play, he talks.“
Cheyenne

Zkrátka, ódy bych mohl pět ještě dlouho, avšak i drobné výtky by se našly: nakládání s retrospektivou by mohlo být jistější a děj jednoznačnější, neb jsem byl párkrát mírně zmaten. Nicméně, konečně vím, že veškerý kredit, který putuje na konto tohoto filmového velikána (filmu nebo režiséra samotného, to v tomto případě nehraje roli), je plně zasloužený. Hodnotit níže než pěti hvězdami považuji za barbarství, ačkoliv ke sto procentům dospěji nejdříve po další projekci. 90%“

V kontextu s mými předchozími komentáři můžete tento najít tady, v kontextu s komentáři dalších CSFD uživatelů pak tady.

Obrázek vydá za tisíce slov...

P.S.: Při pohledu na interval mezi mými komentáři na ČSFD je zřejmé, že jsem již dlouho žádný nepublikoval. Je to důsledek mého osobního nesouhlasu se způsobem, jakým je CSFD vedena a kudy směřuje (=komercionalizace). Tenkrát na Západě pro mne ovšem byl tak silný kinematografický zážitek, že jsem svůj odpor zkrátka musel překonat. Ne však kvůli rozvoji tamního serveru, ale kvůli tomuto úchvatnému filmu, jelikož minimálně pár řádků si prostě zaslouží. Jak to bude s dalšími komentáři, to je ve hvězdách (rozumějte v rukách tamního "Herr Direktora" jménem POMO).