Bezdrátový set klávesnice a myši Genius ErgoMedia 8000 - ruce pryč!

Člověk má sklony význam vstupních zařízení u počítače zlehčovat. Klávesnice a myš se přeci dají pořídit už za pár stovek, mohou je reprezentovat pouhé kusy plastu s jednoduchou elektronikou uvnitř a na rozdíl od procesoru nebo grafické karty nemá ani jedno přímý vliv na výpočetní výkon. Pokud se mu však naskytne příležitost používat cokoliv kvalitnějšího, musí nevyhnutelné změnit názor následujícím způsobem: to, co uživateli leží přímo pod rukama, má na efektivitu práce podstatný vliv a tvoří značnou část jakési kultury, v jejímž duchu komunikace člověka s počítačem probíhá. A tím intenzivněji si to připomene, když, byť dočasně, používá periférie, jejímuž výrobci dělají pouze ostudu. Přesně takovým případem je bezdrátový set Genius ErgoMedia 8000. Po více než týdnu používání od něj důrazně radím dát, po mém vzoru, ruce pryč. S tak nízkou úrovní kvality by se spokojil snad jen senilní důchodce, který uvnitř PC skříně slonovinové barvy chladí řvoucím ventilátorem Pentium II...

Balení je rozměrné - na přenášení v batohu zapomeňte

Papírově produkt vypadá atraktivně. Zaujme nesamozřejmě miniaturním USB přijímačem (pracujícím na frekvenci 2,4 GHz), ergonomickými tvary, líbivým designem, nadstandardní nabídkou multimediálních kláves, klávesnicí obohacenou o pětisměrné scrollovací kolečko či nezanedbatelnou, byť přijatelnou cenou, která vytváří dojem, že člověk nekupuje laciný výrobek z vietnamské tržnice. Jak jsem si však později oživil, sebevyšší množství funkcí nemůže převážit technické zpracování.


  ▌  1) Multimediální klávesnice
  ▌
  ▌  2) Optická myš Genius DX-8100


Pokud jde o klávesnici, posledních osm let (!) jsem spokojeně používal pé-es-dvojkovou Genius KB-16. Mít možnost jí pořídit znovu, udělám to. Stisk kláves byl jistý, vypěstoval jsem si závislost na scrollovacím kolečku, multimediální klávesy měly dobré rozložení. Čas nicméně udělal své. Chatrné nožičky pro připojení podložky pod zápěstí dostaly představu o tom, jaké je podstoupit amputaci, a podobný osud potkal plastové podpěry pro výškový náklon. Potisky písmen navrch postupem času mizely. Moje motivace k obměně a preference při výběru jsou, věřím, zřejmé.

Multimediální klávesnice

Rozložení kláves asi nebude nutné detailně popisovat - vyhodnotit jej může každý podle svých potřeb při pohledu na produktové fotografie. V pozitivním směru stojí za zmínku dvoudílný mezerník či velký Enter, v negativním pak uspořádání tlačítek Home, End, Insert, Page Up, Delete, Page Down do pouhých dvou, namísto standardních tří, sloupců. Vlnovité provedení nenumerické části s vertikálně zúženými funkčními klávesami F1 - F12 bude asi také vnímáno individuálně, avšak já, jakožto několikaletý majitel standardní klávesnice, jsem si zvyknout nedokázal.

Překvapivě mi výrazně nechyběla diodová indikace režimů Caps/Scroll/Num Lock. Dvojice z celkově tří dodávaných AA baterií (jedna napájí myš) se alespoň nevybije tak brzo, ačkoliv výdrž nedokáži objektivně vyhodnotit - doba testování byla omezená. (Absence diod není v sekci bezdrátových klávesnic žádnou novinkou. Povyky na různých fórech nesvědčí o náležitém zamyšlení.)

Rozvržení ovládacích prvků jednomu sedí, druhém ne

Nízký zdvih slibuje pohodlný stisk. Opak je pravdou - aby byl vstup zaznamenán, musíte vyvinout větší než obvyklý tlak. Při nižším tlaku nebo jeho specifickém směru se sice klávesa mechanicky stiskne, ale znak není registrován. Kombinací nahodilého přerušování bezdrátového signálu pak dochází k nijak výjimečnému vynchvání znků, což pochopitelně nejvíc frustruje při psaní (a čtení ze strany ostatních, pokud ani u kratičkých chatových zpráv text nekontrolujete). Nutno doplnit, že přijímač byl zasunut do portu USBčkového hubu na monitoru. Vzdálenost periférií od přijímače tak byla pouhých několik desítek centimetrů v téměř přímé viditelnosti. Ani změna jeho umístění (jiný port, prodlužovací kabel, zadní část skříně) žel problém neeliminovala - spíše naopak, vynechávání se stalo častějším.

Nebudu dobrým nositelem zpráv ani pokud jde o multimediální tlačítka. Těch Genius vestavěl megalomansky přes třicet, ovšem provedení v jednom podstatném ohledu opět pokulhává - jejich rozměry jsou ve většině případů příliš malé. Nemůžu si nerýpnout i do, zde aplikovaného, zvrhlého trendu posledních let: část, kde dochází ke styku s prsty, září neprakticky lesklým plastem, takže jej zakrátko umažete otisky prstů.

Multimediální klávesy s nevydařeným směrovým křížem

Kapitolu samu o sobě píše shluk ovládacích prvků pro zvuk a video. Směrový kříž změny hlasitosti a přetáčení má tak prachbídnou konstrukci, že šance na správnou interpretaci pokynu není velká. Namísto přeskočení skladby mnohdy omylem dojde ke změně hlasitosti a naopak, což naštve podstatně více, místo kýžené změny hlasitosti nechtěně přeskočíte právě přehrávanou skladbu.

Ani, pro mě velmi podstatné, naklápitelné scrollovací kolečko, které defaultně funguje jako dvojnásobné pootočení myšího kolečka, nemůžu pochválit. Jeho gumový hladký povrch působí pouťově a velmi mě u něj zamrzelo, že jej software neidentifikuje korektně. Klávesové zkratky již několik let konfiguruji bezkonkurenční aplikací Active Keys a ta kolečko naprosto ignoruje. A jiný nebo dokonce přímo dodávaný software (který jsem v aktuálnější verzi, než obsahovalo přibalené CD, stahoval z pomalého webu Geniusu asi půl hodiny) nepřinesl řešení - zde otáčení nelze jakkoliv uživatelsky programovat (a nutno podotknout, že bez něj většina nadstandardních tlačítek nefunguje). Dříve šlo držením Altu + točením reguloval hlasitost. Něco takového tady není možné.

Musí mít všechny klávesnice tak chatrné podpěrné nožičky?

Jako velmi alarmující vlastnost vnímám neschopnost spolehlivě identifikovat kombinaci dvou a více kláves, například notoricky známé Ctrl+C, Ctrl+V a Ctrl+W. První kombo nejdříve nefunguje. Druhé také ne. U třetího se zadaří a první s druhou kombinací najednou zázrakem začnou reagovat také.

Optická myš Genius DX-8100

Moje předchozí, laserová myš, zdaleka nezářila dokonalostí. Tvarově mi nesedla do ruky, postranní guma se časem ošoupala, klik kolečka byl nepohodlně tuhý a hlasitý. Trpělivost mi došla, když se k tomu všemu polámalo ještě postranní tlačítko. Z dnešního pohledu šlo ale vesměs o maličkosti.

Ta nová (lze koupit i samostatně) disponuje vzhledem ke stavbě mé ruky příjemnějším tvarem. Hrubým gumovým vzorkem potažený postranní žlábek pro palec úchop dobře jistí. Nedaleko umístěná postranní tlačítka Vpřed/Vzad působí solidně. To k těm několika z mála vlastností, které lze pochválit.

Je to individuální záležitost, mě myš sedla do ruky parádně

Myš má především fungovat jako myš. Až poté přicházejí na řadu přidané hodnoty. Ta obsažená v setu ErgoMedia 8000 však svou hlavní roli plnit nedokáže. Předně - i přes použití podložky a velkoryse umístěný přijímač kurzor, podobně jako u klávesnice, neomluvitelně často vynechává, když někdy nereaguje až několik vteřin. Pravda - občas pomohlo dlaň více stlačit dolů, ale něco takového se stran komfortu nedá dlouhodobě akceptovat.

Ze základních funkcí rovněž nevzbuzuje důvěru hlavní pravé tlačítko, abyste vyvolali kontextovou nabídku. Po týdnu občas ztrácelo schopnost kliknout, skoro jakoby pod ní nějaký záškodník přilepil žvýkačku. Pro obě hlavní tlačítka dále platí, že se při jejich stisku citelně prohýbá přechod (chvályhodně převážně matných) plastů pod dlaní, což je důsledek netradičního řešení šachty pro baterii a přijímač.

Scrollovací tlačítko pokryté gumovým vroubkovaným povrchem se mi, samotného mne to překvapilo, jevilo v pořádku. Stisk je jistý, stačí vyvinout normální tlak. Klik má standardní hlasitost. Jak bývá zvykem, točení probíhá po krocích. Chtít i naklápění do stran by asi bylo příliš, no sekundární kolečko na klávesnici, jak již bylo zmíněno, paradoxně naklánět lze.

Scrollovací kolečko by mohlo umět náklon do stran

Zbytek ovládacích prvků byl bohužel též navržen poněkud nešťastně. Mezera mezi pravým a levým „myšítkem“ byla využita pro umístění dvou identicky vyhlížejících tlačítek. Níže položené, opatřené nápisem „dpi“, přepíná citlivost myši z hodnoty 800 na 1600 dpi. Vlivem jeho umístění a titěrných rozměrů bohužel není snadné jej stisknout samostatně, aniž byste zároveň omylem nezmáčkli levé nebo pravé tlačítko (nebo obě najednou). Druhé, potištěné písmenkem F coby zkratkou marketingového názvu FlyingScroll, funguje stejně, jako byste drželi levé tlačítko s kurzorem umístěným na vertikálním panelu okna pro posun. Člověk by od stejných ovládacích prvků očekával stejné mechanické vlastnosti. Bohužel, tady tomu tak není. Aktivace funkce FlyingScroll vyžaduje silnější stisk, který navíc doprovází polystyren evokující zavrzání. I v kontextu s výše uvedeným to působilo natolik divně, že bych věřil, že šlo o vadu konkrétního kusu. Taková omluva ale produkt před nemilosrdným závěrečným verdiktem samozřejmě nemůže zachránit.

Navrch huj, uvnitř fuj. Nenechte se omámit papírovými parametry a líbivými obrázky. Na setu jsem totiž našel tolik záporů, že vás před ním musím důrazně varovat! 30 %